Nová studie recentně publikovaná v časopise JAMA přináší dobré zprávy pro pacienty léčené antagonisty vitaminu K (VKA), u nichž došlo k rozvoji cévní mozkové příhody (CMP) a byli indikováni k endovaskulární trombektomii (EVT). Její výsledky dokládají, že VKA u pacientů s akutní ischemickou CMP v důsledku okluze velkých cév nezvyšují riziko komplikací EVT.
Emergentní endovaskulární trombektomie zlepšuje výsledky u pacientů s CMP způsobenou okluzí velkých cév, nicméně údaje o použití této účinné léčby u pacientů užívajících VKA jsou dosud limitované.
V této retrospektivní studii založené na registru byly analyzovány údaje 32 715 pacientů (medián věku 72 let; 50,7 % žen), z nichž 3 087 pacientů před vznikem cévní mozkovou příhody užívalo VKA a zbývajících 29 628 perorální antikoagulancia před CMP nemělo. Pacienti užívající VKA byli starší (medián věku 78 let vs. 71 let), ale závažnost CMP byla mezi skupinami podobná (medián NIHSS, National Institutes of Health Stroke Scale, 18 vs. 17). Primárním cílem studie byl výskyt symptomatického intrakraniálního krvácení. Sekundární cíle zahrnovaly život ohrožující systémové krvácení, další závažnou komplikaci, všechny komplikace reperfuzní terapie, hospitalizační mortalitu a hospitalizační mortalitu / propuštění do zařízení následné péče.
Výsledky
Symptomatické intrakraniální krvácení se vyskytlo u 6,8 % pacientů užívajících VKA a u 6,4 % pacientů, kteří perorální antikoagulancia neměli; po provedení multivariační analýzy nebyl tento rozdíl statisticky významný. Podobný výskyt intrakraniálního krvácení mezi oběma skupinami naznačuje, že VKA zřejmě nezpůsobují krvácení do mozku. Nicméně podskupina pacientů, kteří krátce před CMP užívali VKA a jejichž hodnota INR (mezinárodní normalizovaný poměr) byla větší než 1,7, měla významně vyšší riziko symptomatického intrakraniálního krvácení (8,3 %) ve srovnání s těmi, kteří perorální antikoagulancia neužívali.
Užívání VKA bylo spojeno s vyšším rizikem život ohrožujícího systémového krvácení (1,2 % vs. 1,02 %; aOR 1,93 [1,17–3,19]), ale ne s hospitalizační mortalitou / propuštěním do zařízení následné péče (27,1 % vs. 20,6 %; aOR 1,02 [0,90–1,14]). U pacientů užívajících VKA před provedením endovaskulární trombektomie byla větší pravděpodobnost, že budou při propuštění z nemocnice schopni chodit (aOR 1,24 [1,11–1,39]) a že jejich skóre na modifikované Rankinově škále bude 0–2 (aOR 1,23 [1,07–1,42]).
Závěr
Výsledky studie ukazují, že pacienti s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou, kteří během sedmi dnů před CMP užívali VKA, nemají při endovaskulární trombektomii významně vyšší riziko symptomatického intrakraniálního krvácení. Nedávné použití VKA u pacientů s hodnotou INR přesahující 1,7 je však spojeno s významně vyšším rizikem symptomatického intrakraniálního krvácení ve srovnání s pacienty bez léčby perorálními antikoagulancii.
U pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou při léčbě VKA je EVT dobře tolerována, aniž by hrozilo neúnosné riziko symptomatického intrakraniálního krvácení. Výsledky studie podporují použití této kritické terapie snižující invaliditu u této populace pacientů s okluzí velkých cév, která se objeví do šesti hodin od posledního dobře známého času.
Zdroj
- Grory BM, et al. Recent Vitamin K Antagonist Use and Intracranial Hemorrhage After Endovascular Thrombectomy for Acute Ischemic Stroke. JAMA 2023;329:2038–2049. doi:10.1001/jama.2023.8073
- https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/str.54.suppl_1.67
- https://neurology.duke.edu/news/jama-study-validates-low-risk-endovascular-therapy-stroke-patients-taking-vitamin-k
