Souvisí genotyp APOE4/4 s Alzheimerovou chorobou? Lze některé protinádorové léky použít k léčbě amyotrofické laterální sklerózy? Odpovědi na tyto otázky a další témata naleznete ve výběru nových článků publikovaných na zahraničních odborných portálech.
Genotyp APOE4/4 souvisí s poškozením lipidových kapének v mikrogliích Alzheimerovy choroby
Několik genetických rizikových faktorů Alzheimerovy choroby se týká genů zapojených do metabolismu lipidů a mnoho z těchto lipidových genů je vysoce exprimováno v gliových buňkách. Vztah mezi metabolismem lipidů v gliích a patologií Alzheimerovy choroby je však stále málo známý. Výsledky této studie naznačují souvislost mezi genetickými rizikovými faktory Alzheimerovy choroby s akumulací lipidových kapének v mikrogliích a neurotoxickými faktory odvozenými od mikroglií, což by mohlo poskytnout nové léčebné možnosti Alzheimerovy choroby.
Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41586-024-07185-7
Frekvence a klinické příznaky vesmírných bolestí hlavy u astronautů během dlouhých kosmických letů
Lety do vesmíru vyvolávají bolesti hlavy u superzdravých lidí, kteří před vesmírnou misí ani po ní pravidelnými bolestmi hlavy netrpěli. Bolesti hlavy jsou přítomny během celé mise, nejčastěji však v prvním týdnu, kdy mají migrenózní charakter. V pozdějších fázích letu jsou méně časté a převážně tenzního typu, což naznačuje jiný základní mechanismus. K odhalení základních mechanismů vesmírných bolestí hlavy a jejich převedení na bolesti hlavy vyskytující se na Zemi je zapotřebí dalšího výzkumu. Kromě toho je třeba vyvinout proti vesmírným bolestem hlavy účinnější léčbu, protože pro mnoho astronautů je to hlavní opakující se problém, který je během vesmírných letů vyřazuje z provozu.
Zdroj: https://www.neurology.org/doi/10.1212/WNL.0000000000209224
Dlouhodobé výsledky u pacientů se spontánním mozečkovým krvácením: mezinárodní kohortová studie
Dlouhodobá prognóza pacientů, kteří přežijí první spontánní mozečkové krvácení, je špatná a srovnatelná s prognózou pacientů, kteří přežijí první supratentoriální krvácení. Špatná prognóza pacientů s mozečkovým krvácením, kteří opouštějí nemocnici živí s mediánem doby přežití pět a půl roku ukazuje, že by se u těchto pacientů měla optimalizovat sekundární prevence, protože u více než pětiny pacientů se vyskytne cévní příhoda. Zařazení těchto pacientů do randomizovaných kontrolovaných studií o sekundární prevenci pacientů s intrakraniálním krvácením je opodstatněné.
Zdroj: https://www.ahajournals.org/doi/10.1161/STROKEAHA.123.044622
Lze některé protinádorové léky použít k léčbě amyotrofické laterální sklerózy?
Na základě úvahy, že neurodegenerace a rakovina mají některé společné mechanismy, bylo navrženo, že by protinádorové léky mohly být použity k léčbě neurodegenerativních onemocnění v režimu „drug repurposing“ (léčivo v nové indikaci). Drug repurposing je zajímavý zejména u onemocnění, která jsou zároveň vzácná a velmi závažná a pro která není k dispozici žádná účinná léčba. Amyotrofická laterální skleróza (ALS) představuje paradigmatický příklad výše uvedené třídy. V tomto přehledu se autoři zabývají protinádorovými léčivy patřícími do různých tříd a diskutují mechanismy, které jsou základem jejich možné terapeutické role u ALS.
Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10855887/