Návrat do práce po disekci karotidy

Dobrý den, mockrát děkujeme za Váš dotaz. Domnívám se, že obdobnou situaci může řešit více našich kolegů, proto si dovoluji širší pohled (omlouvám se, vědomě zmiňuji i obecnější souvislosti, které mohou být užitečné i pro kolegy, kteří se s tématem setkávají méně často):

1. Délka podávání antiagregační (obecně antitrombotické) terapie (zde u pacienta v současné době cca 4 měsíce po karotické disekci, 44 let, kuřák, dyslipidémie):
Obecně se doporučuje u karotické disekce trvání antitrombotické léčby po dobu 3-6 měsíců. Rozhodnutí o prodloužení léčby po 6ti měsících se zvažuje individuálně, na základě celkového vaskulárního rizikového profilu pacienta a nálezech na neurozobrazovacích vyšetřeních (která mohou ukázat "hojení" disekce, ale i jejich dopad na CNS). O ukončení antitrombotické léčby po 3-6 měsících (osobně zde se přikláním ponechat antiagregaci 6 měsíců a až poté zvážit) se zakládá na: 1. klinické stabilitě pacienta (bez TIA/CMP během léčby, dobrá funkční rekonvalescence - což je nyní dle Vámi popsaného případu splněno), 2. na zobrazovacích nálezech - zhojení disekce (CTA, MRA - viditelná rekanalizace, nepřítomnost intraluminálního trombu, žádné významné reziduální stenózy, žádná přítomnost/růst aneurysmatu) toto je zřejmě aktuálně splněno, určitě doporučujeme (resp. nepíšete výsledek) doplnění sonografického vyšetření - je potřeba znát hemodynamické důsledky postdisekčně remodelované cévní stěny (tj. oblast disekce, ale také distálně - popisujete dle CTA určitou redukci lumina v porovnání s druhostrannou tepnou), MRI mozku přítomnost ischemií, 3. nízké riziko recidivy - tj. dle případné příčiny disekce (bez fibromuskulární dysplazie, genetické poruchy pojivové tkáně, bez předchozí disekce v anamnéze - nicméně tyto příčiny jsou spíše raritní). Je dobré si připomenout, že pacienti po cévních příhodách (včetně disekce) by měli být edukováni o nutnosti léčby a monitorace vaskulárních rizikových faktorů. Extrakraniální disekce jsou vesměs multifaktoriální, mezi hlavní přispívající rizikové faktory patří arteriální hypertenze, migréna, kouření. Trauma často není přítomno, ale může jít o minoritní mechanické podněty (např. prudké zabrzdění - relevantní u profesionálního řidiče).

2. Návrat do zaměstnání - řidič kamionu
Druhá část dotazu se týká způsobilosti návratu do zaměstnání profesionálního řidiče. Podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. (poslední novela vyhláškou č. 445/2024) spadá pacient do skupiny 2, která podléhá přísnějším požadavkům na zdravotní způsobilost. Obecně přesný interval, po kterou dobu by pacient neměl řídit není - pokud je mi známo - nikde explicitně stanoven. Posuzujeme vliv reziduálního deficitu, etiologii CMP, riziko recidivy. Velmi obecně se tedy doporučuje (u pacientů po CMP, v závislosti na reziduálním deficitu, etiologii iktu) omezení řízení asi na 3 měsíce. Cílem omezení řízení je - mimo jiné - snížení rizika, že příhoda se bude opakovat v nejméně vhodnou dobu - v době kdy pacient řídí. Riziko recidivy je v prvních týdnech nejvyšší. Samozřejmě také u karotické disekce by pomohl přesný dohad pravděpodobnosti recidivy disekce jako další nástroj při posuzování rizika návratu do práce u řidičů. Data posuzující riziko rekurence disekce jsou však nedostatečná. Pokud je mi známo v dosud největším souboru (analýza více prací) byl riziko recidivy disekce karotidy v prvním měsíci 2% a v prvním roce 7= (Lounsbury E et al. In J Stroke, 2023). Další multicentrická studie (Yaghi e tal. Stroke, 2022) uvádí rekurenci u 3,3% pacientů v průběhu 34 měsíců s mediánem času do recidivy 3 měsíce. Z tohoto je také patrné, že návrat k řízení nutno posuzovat individuálně - jak vypadá MRI mozku (ischemie?) - osobně bych na základě informací, které jste nám poskytla, zvážila možný návrat již i nyní (obecně po 3-6 měsících). Nicméně, s ohledem na individuální charakter posuzování způsobilosti k řízení je nezbytné zohlednit konkrétní klinický stav pacienta (Váš pacient je již bez neurodeficitu, tedy v tomto ohledu bez problémů) a výsledky zobrazovacích vyšetření, zejména MRI mozku a CTA/MRA, sonografie - zohlednit hemodynamické důsledky remodelované stěny a také ev. riziko recidivy ischemie - pacienti s ischemií již vstupně mají vyšší riziko recidivy ischemie, pacienti bez iniciální ischemie - jen bolest hlavy, či Hornerův sy mívají riziko nižší). Bez přímého přístupu k těmto obrazovým datům nelze poskytnout definitivní stanovisko.

Pokud budete mít zájem, budeme rádi, když nám zašlete výsledky aktuálního zobrazovacího vyšetření. V případě potřeby se s Vámi můžeme spojit také individuálně mimo tuto platformu. Téma, které zmiňujete (řízení motorových vozidel u pacientů po TIA/CMP), považujeme za velmi aktuální a zároveň důležité - proto rovněž zvažujeme jeho zařazení do odborného programu XVII. cerebrovaskulárního semináře plánovaného na září 2025. Určité informace o této problematice (hodně obecné a neúplné pro naše klinické potřeby) lze najít v dokumentu "New Standards for Driving and Cardiovascular Disease, 2013, dále části evropské směrnice Annex III, 2006/126/EC, případně v naší české vyhlášce 277/2004 Sb. Obecně u pacientů bez neurodeficitu vždy zvážit riziko recidivy/progrese nemoci. A to je individuální.
Ještě jednou velmi děkujeme za podnětný dotaz.