Dobrý den,
rád bych požádal o názor na další postup u 42letého pacienta s nejistou diagnózou roztroušené sklerózy. V minulosti prodělal dvě klinické ataky (optická neuritida a míšní příznaky), obě s kompletní regresí. Diagnóza RS mu byla stanovena na jiném pracovišti přibližně před 5 lety, od té doby je však bez relapsů, bez léčby a bez známek klinické progrese. MRI nález je relativně nespecifický, bez typického ložiskového rozložení, likvor byl tehdy s jedním oligoklonálním pásmem. Pacient nyní přichází sám s otázkou, zda diagnóza vůbec platí, a žádá o přehodnocení. V dokumentaci není jednoznačné, zda původní diagnóza splňovala McDonaldova kritéria (zejména diseminaci v čase a prostoru). Jaký by podle vás měl být další postup? Máte zkušenosti s revizí takto stanovené diagnózy zpětně? Považujete za vhodné odeslat pacienta ke konzultaci do specializovaného RS centra pro objektivní přehodnocení? A případně, pokud by RS nebyla potvrzena, jak řešíte komunikaci změny diagnózy s pacientem?
Budu vděčný za Vaše zkušenosti a názory. Děkuji.
Dobrý den,
z kontextu soudím, že otázka je pokládána z pozice neurologa mimo RS centrum.
Vzhledem k tomu, že v minulosti proběhla 2x ataka a na MR byly přítomny minim 2 léze odpovídající demyel onem, pak by dg. kritéria byla naplněna. Otázka je, proč není pacient sledován v RS centru.
1. MR mozku a míchy by mělo být provedeno v souladu se současnými doporučeními pro hodnocení demyel onem a v porovnatelných protokolech. Hodnocení, že nález je "relativně nespecifický" bohužel neříká, zda jsou u pacienta léze subkortikální, periventrikulární v kontaktu s komorami, kmenové, mozečkové, atd, zřejmě není k dispozici SWI sekvence ani vyjádření, zda léze mají central vein sign. Z takového popisu (ač je velmi častý) je obtížné hodnotit, o jaký nález jde.
2. Vyšetření optickou koherenční tomografií by ozřejmilo, zda jsou v nálezu změny odpovídající proběhlé optické neuritidě (pokud je vznášena pochybnost, zda se o ON jednalo).
3. Pravděpodobnost, že ON a míšní ataka, obě s kompletní úpravou, proběhly v kontextu jiné patologie než RS je malá (bylo by velmi netypické pro MOGAD či AQP4).
4. Myslím si, že pacient by měl být sledován v RS centru.
5. V komunikaci s pacientem je možno zdůraznit, že odeslání do RS centra není z důvodu zhoršení obrazu nemoci či z obavy ze špatné prognózy. V RS centru jsou běžně sledováni i pacienti s hraničními nálezy a proběhne tam adekvátní diskuze na toto téma.
Děkuji za otázku a péči o pacienta.