Co se děje ve světě NEUROLOGIE.
Sledujte novinky z oboru!

Nové poznatky z neurologie přinášejí překvapivá zjištění – od nečekaného účinku metforminu v mozku přes alarmující data Světové zdravotnické organizace o celosvětové zátěži neurologickými onemocněními až po nové biomarkery a možnosti léčby. Přečtěte si přehled nejzajímavějších studií a novinek z oboru.

Aktuální přehled přináší nové poznatky napříč neurologií – od role substance P jako prediktoru plicní infekce u pacientů s akutním mozkovým infarktem přes kazuistiku hemichorey jako jediného projevu spinocerebelární ataxie typu 8 až po další novinky ze studií a interaktivních algoritmů.

Studie potvrzuje souvislost mezi intenzitou příznaků menopauzy a zhoršením kognitivních funkcí s možným zvýšením rizika demence. Přinášíme také interaktivní algoritmus k myasthenii gravis pro snazší diagnostiku a prevenci myastenické krize. V přehledu najdete i další zajímavé novinky z oboru.

Muži středního věku trpící migrénou s aurou mají výrazně vyšší riziko ischemické cévní mozkové příhody, jak ukazují nová data z výroční konference AHS. Jiná aktuální studie zase odhaluje genetické souvislosti mezi fenotypy spánku a neurologickými onemocněními, včetně epilepsie a poruch neurovývoje.

Novinky z neurologie ukazují zásadní posun v léčbě roztroušené sklerózy (RS) i nová rizika u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Moderní terapie mění výhled pacientů s RS a nová studie upozorňuje na vliv kombinované srdečně-renální komorbidity na úspěšnost rehabilitace po CMP.

Studie ukazuje, že snížená hladina kyslíku během REM (rapid eye movement, rychlé pohyby očí) fáze spánku může poškozovat cévy v oblastech mozku odpovědných za paměť a zvyšovat riziko kognitivního úpadku i u jinak zdravých seniorů. Zároveň byl publikován první systematický přehled o využití lehkých řetězců neurofilament v séru (sNfL) jako citlivého biomarkeru pro sledování progrese roztroušené sklerózy, který by mohl najít uplatnění i v běžné klinické praxi.

Jak je možné, že pacientka s Downovým syndromem zůstává kognitivně stabilní? Co naznačují nová data o roli alkoholu u kryptogenní CMP u mladých mužů? A jak se mění náš pohled na kognitivní progresi u roztroušené sklerózy? Výběr aktuálních poznatků z neurologie přináší nové otázky i podněty pro klinickou praxi.

Transplantace kmenových buněk přináší naději pacientům s chronickou cévní mozkovou příhodou, zatímco u Guillainova–Barrého syndromu se zkoumá účinnost druhého cyklu léčby IVIG. Nové poznatky také naznačují, že i mírně nižší hladiny vitaminu B₁₂ mohou ovlivnit kognitivní funkce u starších osob. A jak mozek vyvažuje riziko a přínos při rozhodování? Vědci přicházejí s novými poznatky o neuronech „optimistů“ a „pesimistů“. Přečtěte si výběr článků ze zahraničních odborných portálů.

Nové technologie pro elektrofyziologii, vliv postcovidového syndromu na pacienty po cévní mozkové příhodě, rizika těhotenství u žen s epilepsií a nadějná léčba migrény monoklonální protilátkou zaměřenou na PACAP. Přinášíme souhrn nejnovějších vědeckých poznatků v oblasti neurologie, které mohou ovlivnit budoucí diagnostiku i terapeutické přístupy.

Na začátku roku přinášíme klíčové poznatky ze zahraničních odborných portálů: jak covid-19 ovlivňuje roztroušenou sklerózu, faktory podporující zdraví mozku, souvislost migrény s ischemickou CMP a přelomovou roli nositelných zařízení s AI v prevenci CMP.

Nedávné studie vrhají světlo na vztah mezi dopaminem a klidovým třesem u Parkinsonovy choroby, zatímco další odhalují klíčovou roli dysregulace transportu cholesterolu ve svalech u amyotrofické laterální sklerózy.

V dnešním přehledu aktualit se zaměříme na profylaktickou léčbu migrény u dětí a na význam vitaminu K₂ při zvládání nočních křečí v nohou.